Aktuální počasí

Počasí dnes:

20. 7. 2018

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky. Denní teploty 25 až 29°C, na SV kolem 23°C. Noční teploty 15 až 11°C.

Východ a západ slunce

Slunce vychází:05:07

Slunce zapadá:20:48

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Jaký červenec, takový leden.

Pranostika na akt. den

O svatém Eliáši bouřky často straší.

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Katastr obce v sobě zahrnuje významné památkové i přírodní lokality.

Přímo s obcí Věteřov se pojí významná kultura starší doby bronzové – věteřovská kultura. Byla nazvána podle jedinečných nálezů z výšinného sídliště u obce Věteřov a do odborné literatury ji v roce 1946 uvedl Karel Tihelka. Lidé v oblasti Věteřova ale sídlili již před obdobím zmíněné kultury a to v neolitu (mladší doba kamenná 6000÷4000 let př.n.l.), v období tzv. lineární keramiky. Pozůstatky tohoto nejstaršího osídlení jsou kamenné motyky, objevené v roce 1920 M. Křížem a J. Slovákem na jižním svahu Babího lomu.
Nové Hory – místo výšinného sídliště a bohatých nálezů věteřovské kultury.
Ve skutečnosti se jedná o souvislou oblast lokality Lysé hory a Nové hory.
Vala – pískovcový vrch v jihovýchodní části obce, kde se nacházela rozsáhlá zemanská tvrz ze dřeva s hlubokým příkopem po vzoru staroslovanských hradišť.
Chrástovice – zaniklá obec zmiňovaná i v dokumentu biskupa Zdíka.
Tato vesnička v údolí jižně od obce Věteřov vznikla v bezprostřední blízkosti slovanského hradiště dnes již zarostlého lesním porostem. Své jméno získala patrně od staroslovanského jména pro dub – chrast. Při pohledu z Havránků jsou v místech bývalé obce ještě patrné obrysy tvořené tmavým odstínem ornice. Na tomto místě bylo také staroslovanské pohřebiště s množstvím mohylových hrobů s nástroji, ozdobami, zbraněmi i hračkami (píšťalky) a také mnoho popelnicových uren ze starší doby. Vedla tudy také důležitá obchodní cesta z Dražůvek přes Havránky, Chrástovice, Věteřov, Ostrovánky a Bukovany do Kyjova.

Všechna čtyří území nesou označení Významná archeologická lokalita.

Poloha obce : Věteřov leží v jihovýchodní části republiky asi 30 km východojihovýchodně od Brna a 5,5 km západoseverozápadně od Kyjova. Nachází se na úpatí kopců Babí lom (417 m n.m.) a Lysé hory (356 m n.m.), které tvoří hlavní vrcholy území Věteřovská vrchovina, jež je součástí geomorfologického celku Kyjovská pahorkatina náležící do oblasti Středomoravských Karpat. Věteřovská vrchovina sahá od Nechvalína až k Želeticím, nalézá se na celkové ploše 496 ha a zasahuje do katastrálních území obcí Dražůvky, Nechvalín, Ostrovánky, Sobůlky, Strážovice, Věteřov a Želetice - Věteřovská vrchovina je pro své významné vegeatční složení zařazena z hlediska ochrany přírody do kategorie Evropsky významná lokalita.
Poloha obce je orientována severozápadním směrem. Díky ní je také vystavena velmi častým větrům – čímž si zřejmě získala i svůj název.

Podnebí : obec leží v nejteplejší klimatické oblasti ČR. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 8 ÷ 9°C. Lednové teploty průměrně dosahují -1 ÷ -3°C, teploty v červenci nepřesahují průměrných 20°C. Srážkové úhrny jsou průměrné vzhledem k České republice, tedy kolem 550 mm/rok. Převládající proudění větru je západní a severozápadní.

Vegetace : poloze Věteřova v pahorkatinné oblasti odpovídá i vegetační pokryv. Na východ a jih od obce se rozkládá smíšený les tvořený listnatými dřevinami – buk, dub a habr. Místy je prostoupený smrkovou monokulturou, na exponovaných místech nalezneme borovice.

Katastr : zaujímá rozlohu 8,184 km2. Z této rozlohy připadá více než polovina na ornou půdu a třetina na lesní porost. V roce 1922 například činily obecní pole 19 ha a pastviny 17 ha, v roce 1952 se uvádí, že veškerá pole zaujímaly celkem 507 ha, pastviny 17 ha, zahrady 13 ha a vinice 2 ha. Podle údajů z posledních let je rozloha orné půdy 439 ha, vinic 7,5 ha, zahrad 24 ha a sadů 13 ha. Zastavěná plocha činí přibližně 10 ha (v roce 1952 méně než 6 ha). Věteřov patří do vinařské oblasti Morava, podoblast slovácká s viničními tratěmi Novosady, Vinohrádky, Homole, Nové hory a Veselí.

Nadmořská výška : pohybuje se v rozmezí od 200 m n.m. v místě, kde Soudný potok opouští na západním okraji katastr obce, až po vrchol kopce Babí lom na jižním okraji katastru ve výšce 417 m n.m. Babí lom představuje výraznou dominantu širokého okolí Kyjovska.

Povodí : na katastru obce pramení čtyři potůčky, které se vlévají ještě před hranicemi katastru do Soudného potoka (nazývaného též Spálený potok, protože pramení v lokalitě zvané Spálený les v pohoří Chřibů) a následně s Lovčickým potokem do říčky Trkmanky. V zápise kroniky z počátku 15. století je zmínka i o čtyřech rybnících, které se nacházely v blízkosti míst těchto soutoků na západním okraji katastru. Jmenovaly se Bárka, Horní, Dolní a Rzůnek a byly využívány i k chovu ryb.