obecVěteřov
Obec Věteřov s 485 obyvateli má katastr o rozloze 818 ha a leží pod Lysou horou, která vystupuje z výběžku Chřibů nedaleko městečka Ždánice. První zmínka o její existenci pochází z roku 1131, kdy byla majetkem břeclavského kostela. Historie obce však sahá mnohem dál – podle zdejšího výšinného sídliště byla pojmenována kultura z konce starší doby bronzové.
V polovině 14. století byl Věteřov již samostatným statkem, který roku 1340 držel vladyka Buzek z Věteřova, nositel erbu beraních rohů. Pravděpodobně sídlil na věteřovské tvrzi, která je poprvé zmiňována v roce 1397. Během husitských válek byla tvrz poškozena a v roce 1447 označena za pustou. Noví majitelé ji již neobnovili. V lokalitě Na Valech se však dochovalo mohutné tvrziště se zbytky opevnění a valů, známé pod názvem Klobouk.
Věteřov patřil postupně rodům Ždánských, Černohorských, Kounických a Lichtenštejnů. Dříve obec náležela duchovní správě v Břeclavi, Lovčicích a Ždánicích. Roku 1902 byl ve Věteřově postaven kostel zasvěcený sv. Cyrilu a Metoději. V letech 1908–1909 zde rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou vybudoval faru, jejíž obnovené průčelí zdobí znak řádu.
K památkám obce patří také boží muka, tři kapličky, několik křížů a soch světců. Významnou stavbou je škola postavená roku 1950. Obec je plně plynofikována, má vodovod a kanalizaci.
Zajímavou lokalitou je Babí lom (417 m n. m.), nejvyšší kopec v okolí, lidově nazývaný Babylon. V dávných dobách byl věteřovský katastr zalit mořem až do výšky 500 m, o čemž svědčí nálezy mořských lastur srdcovek na Babyloně.
